Včela medonosná patří patrně k nejznámějším zástupcům společenského hmyzu u nás i ve světě.
Produkty vyráběné z práce dělnic jsou také známy po celém světě a využívaly se už od pradávna, nejprve jako doplněk masité stravy u pravěkých lidí a dále jako lék v antických kulturách. Se spotřebou medu se také začal objevovat zájem o včelařství, které přinášelo mnoho výhod. Jednou z nich bylo upuštění od složitého vyhledávání a vybírání hnízd divokých včelstev v korunách stromů. Med byl tehdy skutečně velmi cenným obchodním artiklem a svou hodnotu si podržel až do dnešní doby, možná právě pro to, že jeho získávání je závislé na mnoha faktorech, jako jsou klimatické podmínky v přírodě, zdravá včelstva a další podmínky, důležité pro získání tohoto “tekutého zlata”.
Využití včelího medu: V kuchynije používán zejména při pečení moučníků, ale také jako přísada do marinád na grilovaná masa a zálivek salátů. Málokdo ho odmítne v bílém jogurtu, zmrzlině, ovocných salátech, nebo jako sladidlo čaje a mléka.
Všichni známe i jeho léčivé účinky při boji s různými typy nachlazení, podporuje hojení ran, drobných popálenin a zvláčňuje pokožku rtů i celého těla. Najde své využití v pleťových a vlasových maskách.
Pro vysoký obsah různých druhů cukrů, kyselin, proteinů, draslíku, vápníku, síranu, vitamínů a enzymů, je med považován za cenný antioxidant, zvyšující obranyschopnost lidského organismu.
Vybírat můžeme z více druhů, přičemž k nejznámějším patří med květový (světlejší barvy, pocházející z květů rostlin), amed medovicový (tmavší barvy, pocházející z výměšků hmyzu, žijícího zejména na stromech).Vynikající jsou ale i medy akátové, řepkové, smetankové, nebo vzácněji vřesové.
Dalo by se ale říci, že každý z těchto zástupců je v podstatě originál, pro své rozdílné složení a poměru nektarů z různých květů.